(nejen ) Pletařské příběhy

Po dlouhé době jsem se rozhodla oživit Blog, který spuštěním nové varianty shopu tak trochu ztratil na své aktuálnosti, protože veškeré novinky nyní oznamujeme přímo na shopu v oddílu „Co je nového“ a popisy, nápady a informace k pletení se snažíme prezentovat prostřednictvím Youtube kanálu.

Čas covidu byl pro mě také časem k zamyšlení, vzpomínání a přemýšlení nad novými nápady, nad tím kam se směrovat a posunovat, rozhodla jsem se pro vytvoření něčeho nového….co by vás, návštěvníky a zákazníky našeho e shopu, mohlo zaujmout a snad i pobavit. A tak budete na Blogu od této chvíle nově nacházet články s ( nejen ) Pletařskými příběhy. Prosím neberte to, co bude napsáno, úplně vážně. Svůj prostor tady má fantazie a ne vše je absolutní pravda :-)…..

Příběh první : Já a Kreativita

Občas mívám vlnu kreativity, a tak se rozhodnu udělat pro své zákaznice sady z klubíček, která na mě osamocená a smutná vykukují z regálů. Říkám jim kreativní sady, abych udělala radost té mé Kreativitě, když už ji zrovna mám, a i ona měla pocit, že má na tvoření určitou zásluhu. Tuhle první práci dělám vždy sama a moc ráda. Další podobu, mravenčí práci s nahráním na shop a popisem, dává sadám moje přepečlivá kolegyně. Sady nevznikají nikdy náhodně třeba tak, že k sobě vylosuji klubíčka jen „bez ladu a skladu“, jak říkávala moje babička.

V den „D“ ze mě kreativita čiší doslova na každém kroku už od rána. Takový den si proto ráda užívám hned od začátku. Místo obvyklé modré si rozverně obleču naprosto jiný odstín, přidám i barevnou rtěnku, vynechám ranní cvičení, protože vím, že mě moje vlna kreativity vyčerpá a pohyb si rozhodně užiji pobíháním ve skladu. Někdy se odvážu opravdu hodně, do ranního jogurtu si přidám víc druhů ovoce nebo si prostě odvážně vezmu máslem namazaný rohlík. Co to udělá s mojí váhou si povíme někdy příště, ale moje Kreativita si žádá oběti a já jsem připravena jí je nabídnout. Mám tak pocit, že jsem pro přípravu kreativního dne udělala vše, co bylo v mých silách. Jsou ovšem dny, kdy bych neposkládala ani jednu sadu, v ty dny ráno oblékám svou oblíbenou modrou a jsou naopak dny, kdy chrlím nápady od rána a pobíhám po skladu sem a tam a skládám a skládám a skládám…zbytky klubíček k sobě. Co je ale v té chvíli důležité je to, že přesně vím, na co bych tu konkrétní sadu použila já. V hlavě mám ponča, svetříky, kabáty, deky, čepice, šály, vše módních, neokoukaných a ohromně slušivých tvarů……Prostě spoustu věcí, o kterých vím, že je nikdy nebudu mít čas uplést. Brzdí mě v tom často úplně banální věci, kterým ostatní v naší domácnosti dávají nepochopitelný „vyšší“ význam… Do „vyššího“ seznamu v naší rodině patří třeba nákup potravin, vaření večeře, oběda, pečení domácího chleba, žehlení košil a další tuny oblečení… úklid, který nikdy nekončí…. V sadách je ale moje pletařské já, které má potřebu se připomínat a realizovat. A ta vidina pomyslného výsledku tvoření mě posunuje mezi božsky výkonné pletařky, kterým odpadávají výrobky neúnavně a pravidelně z jehlic. A to je v tu chvíli tak povznášející pocit……

Další, co mě na sadách baví jsou jména. Někdy je vymýšlím podle toho, jak sada vypadá a co mi připomíná, jindy jdu pro inspiraci do světa filmů nebo knih…Říkám si, že zákazník má rozhodně právo vědět, že jsem inteligentní a kultivovaná dáma a v životě jsem nepřečetla jen Babičku 😊. Jednou jsme si s kolegyní vymyslely, že budeme dávat sadám názvy květin. Obě jsme prošly klasickým vzděláním, stejnými hodinami botaniky, obohacenými o tehdy povinnou gymnazijní specializaci “Základy zemědělské výroby“. A ouha, najednou nám všechny sady připomínaly muškát, chrpu nebo pampelišku a my jsme zjistily, že známe sice asi 450 druhů rostlin, ale 425 z nich kvete růžově 😊. Pojmenování asi dvaceti sad nám tehdy trvalo zhruba dvě a půl hodiny. Podobně tomu bylo, když nás napadlo dát sadám ženská jména. Znáte to, je to stejné jako vybírat jméno pro své dítě….Strašně moc se vám líbí, ale pak si vzpomenete na nějakou úplně nemožnou kamarádku, kolegyni nebo kolegu, který vám to kdysi zavařil. Takže vyloučíte postupně jméno své bývalé šéfové, jméno své první, druhé…třetí lásky……Bývalé nejlepší kamarádky, která vám tu druhou lásku přebrala, protože byla úžasnější než vy a nakonec pojmenujete prostě svého potomka po sobě, protože vy jste přece ta nejčistší a nejdokonalejší bytost široko daleko. Takže ze jmen sad jsme postupně vyloučily jména některých spolužaček, bývalých kamarádek, tetiček, bývalých nebo současných tchýní……No…., v podstatě jsme nakonec  použily pouze jména svoje a potom neznámých, cizokrajně působících krásek 😊.

A co mě na tom všem vymýšlení a tvoření zajímá nejvíc? Jak asi tu moji tak přepečlivě vybranou a zkombinovanou sadu použije její majitelka?… Neztrácím naději, protože my pletařky držíme v kreativitě při sobě, že se s ní bude mazlit a hýčkat ji jako já 😊.